Technologie železniční dopravy

 

Vlaky mají z hlediska provozní technologie tu nevýhodu, že jejich brzdná dráha je, oproti např. osobnímu automobilu, velmi dlouhá. Proto je nutné zajistit dostatečné odstupy mezi následnými vlaky, které jedou po téže koleji. K zajištění odstupů se na trati zřizují dopravny.

Pro dodržování dostatečných vzdáleností mezi vlaky postačují dopravny bez rozvětveného kolejiště. Zatímco silnice obvykle umožňuje současnou jízdu vozidel v obou směrech, na železnici je toto možné pouze u dvoukolejných nebo vícekolejných tratí.U jednokolejných tratí se musí vlaky „vyhýbat“ – křižovat v dopravnách s rozvětveným kolejištěm. Souhrnně lze říci, že dopravna je místo na trati určené k řízení jízd vlaků. Mezi jednotlivými dopravnami jsou tzv. prostorové oddíly. Pokud je daný prostorový oddíl obsazen nějakým vlakem, nesmí být do tohoto oddílu vpuštěn jiný vlak jedoucí v témže směru. U jednokolejné trati samozřejmě ani vlak jedoucí v protisměru. Dopravny jsou opatřeny návěstidly, které strojvedoucímu signalizují určité pokyny – návěsti.

 

Nejvýznamnějšími dopravnami jsou železniční stanice (žst). Železniční stanice je dopravna s rozvětveným kolejištěm, která umožňuje křižování a předjíždění vlaků, nástup a výstup cestujících, nakládku a vykládku zboží, případně i sestavování vlaků.

Z přepravního hlediska lze žst rozdělit na:
osobní (např. Praha hl. n., Praha - Holešovice)

nákladní (např. Praha - Žižkov)

smíšené (těch je v železniční síti nejvíce, např. Praha - Hostivař, Benešov, Nymburk)

Z dopravně – technologického hlediska dělíme žel.stanice na:
výchozí a koncové - trať zde začíná nebo končí

mezilehlé - leží na trati, takových stanic je nejvíce

přípojné - leží na hlavní trati a připojuje se zde trať vedlejší

odbočné - trať se rozděluje na dvě trati podobného významu

křižovatkové - zřizují se tam, kde se křižují dvě tratě

styčné - dvě tratě se stýkají bez přímého propojení

uzlové -zde odbočují nebo se připojují více než dvě tratě

Další typy dopraven jsou:
výhybny – mají kolejové rozvětvení a jsou určeny pro předjíždění a křižování vlaků

odbočky – místa na trati s kolejovým rozvětvením a umožňují přechod vlaku z jedné trati na druhou

hlásky - místa na trati bez traťového zabezpečovacího zařízení (pouze telefonické dorozumívání)

hradla - místa na trati vybavená poloautomatickým zabezpečovacím zařízením

oddílová návěstidla autobloku – neobsazené dopravny na trati zapojené do automatického zabezpečovacího zařízení

 

 autor: David Ševčík